Turistické cíle v okolí obce Krasíkovice

Špýchar barokní, z počátku 18. století.

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí, pojmenován podle majitele Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel rekonstrukcí. Dnes je v něm turistické informační centrum a expozice okresního muzea.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Kamenná studánka na jihozápadním okraji přírodního parku Čeřínek byla do dnešní podoby upravena v roce 2003. V roce 2007 sochař Tomáš Krásenský umístil nedaleko studánky kamenný reliéf Panny Marie s Ježíškem. Patronem studánky je ZO ČSOP Margarita z Jihlavy.

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga postavena Štěpánem Walserem r.1855, napodobuje asyrskobabylonskou architekturu. Devastace během 2.světové války. Do r.1989 sklad Spojených kartáčoven Pelhřimov. Po převodu do vlastnictví Židovské náboženské obce zahájeny zabezpečovací práce.

Původně barokní synagoga z r. 1760, rozšířena r. 1860 a obnovena po požáru r. 1886. Sloužila do II. sv. války, poté skladiště. Od r. 1952 slouží Církvi československé husitské. V l. 1987–89 byly odkryty fragmenty původní výzdoby a nápisů.

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.

Barokní toleranční modlitebna z r. 1785. Od pol. 19. stol. sloužila jako pohřební síň, po vzniku sboru Církve československé husitské do r. 1961 sloužila této církvi, do 70. let 20. stol. opět pohřební síň obou protestantských církví.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.