Turistické cíle v okolí obce Třebětice

Kamenná hláska jako strážná věž hradu Cornštejna byla vybudována kolem roku 1478. Po staletích chátrání byla zásluhou Jihomoravského muzea Znojmo opravena a vybavena schodištěm s vyhlídkovou plošinou. Od května 2025 je přístupná veřejnosti.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Věžovitá brána je součástí opevnění města, vzniklého před rokem 1366. Upravena v 16. století, původně vnitřní část komplexu (před ní stál barbakan). V 18. století doplněna vížkou na hřebeni střechy.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Bývalý filiální dům boromejek s kaplí sv. Rudolfa, tzv. Ústav korunního prince Rudolfa v Nové Říši slouží dnes jako sídlo obecního úřadu.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.