Turistické cíle v okolí obce Třebětice

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Pravidelná terénně modelovaná lokalita pravděpodobě středověkého původu, která mohla být předchůdcem dnešní vsi Panenská, a jejíž přibližná doba vzniku není zatím známa.

Původní panský dvůr z I. poloviny 16. století od roku 1560 sloužil jako přepřahací stanice poštovní linky Vídeň - Praha (do jejího přeložení přes Jihlavu). Zachována místnost se sklípkovou klenbou a sgrafitovou výzdobou. Dnes sídlo stavební firmy.