Turistické cíle v okolí obce Dačice

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Nevelký lovecký zámeček,nazývaný též jako Offermannův zámek, vznikl někdy v letech 1884-1914. V současné době jsou němými svědky existence tohoto zámku jednak velké množství stavební suti a kameniva a taky vzrostlé lípové stromořadí, tak typické pro příjezdové zámecké komunikace.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.

Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Měšťanský dům spojovaný se jmémem Řehoře Österreichera je goticko-renesanční nárožní objekt s barokními úpravami. Dominantou domu je válcový arkýř na konzolách a velký vnitřní mázhaus. Průčelí je pokryto cenným figurálním a psaníčkovým sgrafitem z 16. století s náboženskými a alegorickými motivy.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Pravidelná terénně modelovaná lokalita pravděpodobě středověkého původu, která mohla být předchůdcem dnešní vsi Panenská, a jejíž přibližná doba vzniku není zatím známa.

Památkově chráněná barokní panská sýpka v Telči pochází ze 17. století. Jedná se o volně stojící dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu se zvalbenou střechou. Mohutný objekt tvoří dominantu bývalého panského hospodářského dvora, nese ale stopy nedostatečné údržby a nešetrných úprav ve 20. století.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.

Původní panský dvůr z I. poloviny 16. století od roku 1560 sloužil jako přepřahací stanice poštovní linky Vídeň - Praha (do jejího přeložení přes Jihlavu). Zachována místnost se sklípkovou klenbou a sgrafitovou výzdobou. Dnes sídlo stavební firmy.

Mlýn pod hrází telčského Staroměstského rybníka vznikl v I. pol. 16. století. Od roku 1807 textilní továrna, mlýn obnoven s kombinací vodního a parního pohonu ve II. pol. 19. století. Fungoval do 1957, poté silně zdevastován. Od roku 2007 přístupný.