Turistické cíle v okolí obce Dačice

Kaple vznikla v souvislosti s poutěmi, které zde po r. 1654 založili jezuité. Stavba je třetí ze souboru 10 barokních výklenkových kapliček poutního okruhu. V nice je od r. 2015 obraz III. křížového zastavení "Pilát dal Pána Ježíše ukrutně bičovati".

Kaple vznikla v souvislosti s poutěmi, které zde po r. 1654 založili jezuité. Stavba je třetí ze souboru 10 barokních výklenkových kapliček poutního okruhu. V nice je od r. 2015 obraz IV. křížového zastavení "Pán Ježíš trním korunován".

Výklenková kaple v obvodové zdi domu č.p. 80, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající X. zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy je Ježíš Kristus položen do hrobu. Kaple není památkově chráněná.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již na počátku 14. století, nejstarší zmínka r. 1336. Většina zachovaných domů, přestavěna, má ale renesanční jádro. Synagoga zničena nacisty r. 1942, kdy byli zdejší Židé deportováni do Terezína. Na místě zbořené synagogy je pomník (konec 20. stol.).

Hřbitov v lese na samé hranici katastru Velkého Pěčína sloužil nejméně od poloviny 17. století židovským obcím v širokém okolí (do roku 1879 i Židům z Telče). Po roce 1938 zpustl, po roce 1990 pietně obnoven.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.

Židovský hřbitov byl založen pravděpodobně ve 14. stol. (první zmínka o židovském osídlení je z r. 1336). Nejstarší zachovaný náhrobek je ze 17. stol. Nacisté za 2. sv. války hřbitov zdevastovali a náhrobky odvezli, po válce vráceny na hřbitov. V l. 1991-1994 byla část kamenů znovu vztyčena.

Židovský hřbitov v Telči byl zřízen v letech 1879–1880 (starší hřbitov zanikl beze stopy). Na ploše 2800 m2 (z větší části nezaplněné), ohrazené vysokou zdí, se zachovalo cca 200 moderních náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Obřadní síň je užívána Církví adventistů sedmého dne.