Turistické cíle v okolí obce Borek

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Areál bývalého špitálu v Telči-Starém Městě vznikl v 16. století přesunem špitálu z Vnitřního Města do budovy bývalé fary. Uzavřený komplex tvoří tři historické objekty s barokní kaplí a novým hospodářským křídlem kolem dvora. Po rekonstrukci slouží od roku 2023 jako sídlo pobočky Muzea Vysočiny.

Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.

Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.

Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.