Turistické cíle v okolí obce Budeč

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Původně barokní zámek, jenž vznikl rozšířením tvrze založené ve Chvalkovicích ve 2. polovině 16. století. Po roce 1945 kompletní přestavbou historicky znehodnocen. Dnes je nevyužívaný a ve zchátralém stavu.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Zámek vybudovaný stavitelem Albrechtem Krajířem z Krajku koncem 16. stol. Po dvojím požáru přestavěn v barokním a poté v klasicistním stylu.

Druhou generaci panských sídel v Dačicích představuje starý zámek, postavený v letech 1572–9 nad dvorem tvrze. Od konce 16. století sloužil hospodářským potřebám panství, od roku 1939 jako sídlo městské správy.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

Pozdně barokní dvoupatrová řadová budova děkanství postavená v letech 1783-1785 na místě středověkého domu, sloužícího do roku 1782 jako provizorní fara. Fasádu má členěnou mělkým středním rizalitem završeným tvarovaným štítem, podloubí má pět arkád. Jako sídlo farního úřadu budova slouží dodnes.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Expozice v mladoňovické pastoušce z r. 2012 připomíná osobnost Petra z Mladoňovic, spisovatele a kazatele, přítele Mistra Jana Husa a svědka jeho tragické smrti, o níž zanechal svědectví. Byl také svědkem upálení Mistra Jeronýma Pražského r. 1416. Na návsi stojí ještě Petrův pomník.