Turistické cíle v okolí obce Budeč

Pravděpodobné místo tvrziště na břehu Želetavky, archeologicky nepotvrzené

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Barokní kamenná sloupková boží muka z roku 1730, upravovaná v roce 1766 a renovovaná v roce 1904. Mají hranolový sokl zdobený psaníčkovou bosáží, hladký dřík s entasí a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami, zakončenou jehlanem, koulí a dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Pilířková zděná boží muka, pravděpodobně z 19. století. Muka, představující sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus, jsou v současnosti bez jakékoliv ozdoby, výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné. Muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Pro daný region typická kamenná sloupková boží muka z konce 17. století (1691) mají hranolový sokl zdobený reliéfním erbem se zámečnickým náčiním. Zbudoval je měšťan Jan Buriánek. Kaplice je čtyřboká, s půlkruhově zaklenutými mělkými nikami s obrázky světců. Boží muka jsou památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.

Žulová sloupková barokní boží muka z r. 1729 postavil mlynář Ondřej Procházka z Hodic jako poděkování za záchranu při nehodě povozu. Dlouho byla uložena na městském úřadu v Telči. Po restaurování byla na podzim 2024 přenesena na nové místo západně od vsi. Památkově jsou chráněna od r. 1958.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.