Turistické cíle v okolí obce Staré Město pod Landštejnem

Terénní pozůstatky tvrziště v sousedství Krokovického rybníka. Tvrz v pramenech připomínána poprvé r. 1390, jako zaniklá zmiňována r. 1570.

Mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. R. 1771 zničen požárem a opuštěn. V posledních letech rekonstruován.

Lesnická pamětní deska zřízená k poctě pána J. C. Angela rytíře z Picchioni, majitele statku Český Rudolec, k stálé upomínce na dvacetileté držení dvora v Rožnově. Umístěna na skalnatém vrcholu Vysoký kámen v Javořické vrchovině v oblasti Česká Kanada - mezi vesnicemi Rožnov a Matějovec.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Po vzniku kupecké osady byl ohrazen jen areál mariánského kostela. Před rokem 1366 vzniklo opevnění města. V I. polovině 16. století opevnění doplnila parkánová zeď s baštami. Od konce 17. století postupně opevnění upadalo, částečně zaniklo.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Renesanční zámek, který byl poprvé připomínán jako hrad v r. 1341, ovšem pochází již ze 13. st. Po požáru r. 1607 byl renesančně upraven a v 2. pol. 17. st. proběhly i barokní úpravy. Dnes je soukromým majetkem.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Nevelký lovecký zámeček,nazývaný též jako Offermannův zámek, vznikl někdy v letech 1884-1914. V současné době jsou němými svědky existence tohoto zámku jednak velké množství stavební suti a kameniva a taky vzrostlé lípové stromořadí, tak typické pro příjezdové zámecké komunikace.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.

Původní panský dvůr z I. poloviny 16. století od roku 1560 sloužil jako přepřahací stanice poštovní linky Vídeň - Praha (do jejího přeložení přes Jihlavu). Zachována místnost se sklípkovou klenbou a sgrafitovou výzdobou. Dnes sídlo stavební firmy.