Turistické cíle v okolí obce Staré Město pod Landštejnem

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Kamenný kříž u ohradní zdi s bývalou márnicí v severní části hřbitova u kostela sv. Lamberta. Datace nezjištěna. Na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou umístěn kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista a u jeho paty Panna Marie. Na spodním podstavci německy psaný nápis donátora.

Kamenný kříž stojí po pravé straně brány do areálu kostela sv. Lamberta s hřbitovem. Dle datace na jeho podstavci pochází z roku 1807. Na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou umístěný kříž jetelového typu s korpusem Ježíše Krista a u jeho paty Panny Marie. Není kulturní památkou.

Kamenný kříž stojící na volném prostranství před vstupní bránou ke kostelu sv. Linharta. Datován na spodním podstavci do roku 1847. Vysoký kříž jetelového typu stojící na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou. V horní části s korpusem Ježíše Krista a kartuší, u jeho paty pak Panny Marie.

Kamenný kříž stojí na okraji obce na vyvýšeném místě při hlavní komunikaci směrem na Jindřichův Hradec, nedaleko od smírčího kamene. Z jaké doby pochází nezjištěno. Není kulturní památkou.

Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.

Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Hrad, písemnými prameny doložený již od 12. století, po roce 1576 přestavěný Puchheimy na renesanční zámek. Neúspěšně obléhán Švédy roku 1645. Po ztrátě sídelní funkce sloužil jako továrna na výrobu hodin, internační tábor, mládežnická ubytovna či penzion.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).

Původně renesanční kašna na Dolním (dnes Mírovém) náměstí z II. poloviny 16. století. Asi 1667 byl osazen toskánský sloup z někdejšího pranýře. Na jeho vrcholu stojí socha Immaculaty z II. poloviny 18. století.