Turistické cíle v okolí obce Nové Sady

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Novorenesančně-secesní radnice ve Slavonicích nahradila původní stavbu z roku 1556. Hlavní průčelí je volně inspirováno starší budovou, jsou použity i některé kamenické články. Dodnes sídlo městské správy.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Městská památková rezervace Slavonice chrání středoevropsky unikátně dochovaný soubor především renesančních měšťanských domů. Poválečná obnova rehabilitovala řadu do té doby skrytých architektonických prvků.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Pomocné stojí za obcí na rozcestí směr Valtínov a Markvarec. Vznik - 1748(9). Na hranolovém podstavci na čelní straně s chronogramem je umístěn korintský sloup, na jehož vrcholu stojí figura Panny Marie v nadživotní velikosti v pravé ruce s Jezulátkem.

Sloup se sochou rytíře Rolanda uprostřed prostranství křižovatky cest u kostela sv. Jakuba Většího z konce 16. nebo začátku 17. století (náznak letopočtu 1595?). Na vysokém štíhlém sloupu, zakončeném korintizující hlavicí socha rytíře v plátovém brnění, bez přilby, levou rukou se opírající o štít.

Smírčí kámen stojí na okraji vesnice při hlavní komunikaci směrem na Jindřichův Hradec, nedaleko v mírném svahu stojícího kamenného kříže. Pochází pravděpodobně z 18. století. Obdélný žulový kámen má čelní straně vytesán reliéf řeckého kříže se sekyrou v levém dolním rohu. Památkově chráněný.

Smírčí kámen stojí za obcí u silnice na Markvarec (cca 1 km; původně stával o 200 metrů blíže na okraji obce). Kamenná deska s reliéfním latinským křížem s rozšířenou základnou na přední straně o rozměrech 105 x 49 x 16 cm. S jakou událostí je spojen není známo. Jeden z vývojově nejstarších typů.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.