Turistické cíle v okolí obce Kunžak

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekonstrukcí v letech 1906–1926.

Kámen republiky, umístěný na rakouské hranici vojáky v době ohrožení Československa v roce 1938 před sídlem jejich posádky.

Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.

Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).