Turistické cíle v okolí obce Strmilov

Zcela zaniklé dvě bolíkovské tvrze mají sice společný areál, ale časově ani historicky spolu nesouvisejí. Starší je zmiňována r. 1368, mladší r. 1600. Ta byla pravděpodobně vystavěna za Volfa Koňase někdy v letech 1566-1590. Dnes se na místě tvrzišť nachází travnatá plocha a zarostlá zahrada.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hotel ve stylu české moderny vznikl v l. 1911-1912. Autorem byl architekt Antonín Hübschmann. Jako pohostinské zařízení sloužila budova do r. 2006. Objekt si téměř uchoval původní vzhled, v interiérech je řada původních detailů. Budova posloužila k natáčení několika filmů, např. filmu Postřižiny.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekonstrukcí v letech 1906–1926.

Pozdně barokní kaple z roku 1770 je ukázkou drobné barokní sakrální stavby lidového charakteru. Je zděná, obdélná s tříbokým ustupujícím kněžištěm. Vstupní průčelí má barokně tvarovaný štít, nad ním je čtyřboká zvonice s cibulí, makovicí a dvojramenným křížem. Kaple památkově chráněna od r. 1958.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

gotická kaple z r. 1348, přestavěna renesančně r. 1554 a 1595. R. 1841 pod kaplí zřízena krypta. Osmiboká stavba s jehlancovitou střechou. Interiér zaklenut osmidílnou klenbou, zdi zdobeny malbami z 16. století.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.