Turistické cíle v okolí obce Palupín

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Žirovnici je monumentální novogotická stavba z let 1868-1872, která nahradila starší svatyni gotického původu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2003 též chráněnou kulturní památkou.

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s odsazenou apsidou z roku 1682. Na sedlové střeše je hranolový sanktusník s oplechovanou cibulí. V bočních zdech v západní části lodi jsou sdružená obdélná okna s kamenným ostěním.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Barokní poutní kostel z let 1726–28 na návrší nad dnešní silnicí I/23 mezi Telčí a Krahulčím. Údajně první svatyně oficiálně zasvěcená novopečenému světci v českých zemích. Snad zde měl vyrůst i františkánský klášter.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Člunku je pozdně barokní stavba z r. 1787. Je filiálním v římskokatolické farnosti Kunžak a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.

Trojlodní kostel sv. Jiljí v Číměři je gotického původu z 14. stol. s věží z r. 1616. Přestavěn byl barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Horní Pěna s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn stejně jako žulový kříž z r. 1808 před ním.

Hřbitovní kostel sv. Jiljí v Žirovnici je barokní z doby kolem roku 1700 s pozdně gotickými pozůstatky starší stavby. Stojí v ohrazeném hřbitovním areálu a je využíván jen příležitostně. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Kostel ze 14. století s původní gotickou věží, který byl původně opevněn. Po roce 1860 radikálně přestavěn dačickým stavitelem F. Sikou.

Pozdně gotický dvoulodní kostel, původně opevněný, s pozůstatky hradby kolem hřbitova. Z poslední čtvrtiny 15. století pochází dřevěné patro a krov presbyteria a krov lodi.