Turistické cíle v okolí obce Nová Včelnice

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Ochranná zeď z r.1897 postavená z lomeného kamene, 4 m vysoká a 521 m dlouhá. Chránila vlaky před šrapnely létající z nedaleké c.a k. vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů v lese před zdí.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Mohyla se sousoším umírajícího partyzána, sovětského a československého vojáka připomíná 1842 jihočeských obětí 2. světové války včetně občanů Mnichu, padlých v boji s ustupujícími nacisty v noci z 5. na 6. května 1945. Památkově chráněný památník byl odhalen 18. května 1947.

Památník umístěný od r. 1901 v parčíku na místě bývalé tvrze připomíná zdejšího rodáka Tomáše Štítného ze Štítného, významného šiřitele náboženských, filozofických a estetických myšlenek a předchůdce Jana Husa. Památník je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Patrová tvrz se střílnami stojí na mírné ostrožně nad bývalým rybníkem, nejsou o ní písemné zprávy. Byla v majetku vladyckého rodu Koňasů z Vydří někdy od poloviny 16. století.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.