Turistické cíle v okolí obce Červená Lhota

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Dům čp. 22 vznikl spojením 3 původně gotických domů. V jádru je renesanční, prošel barokní a klasicistní přestavbou. Od r. 1608 do r. 1859 byl v držení poštmistrovských rodin. Od r. 1972 je zde umělecká škola.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Budova staré radnice je významnou renesanční stavbou a dominantou Masarykova náměstí. Byla postavena v roce 1617 a po požáru v roce 1764 přestavěna barokně. V průčelí radnice jsou rožmberský, švarcenberský a habsburský erb.

Rozhledna se dvěma schodišti na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 551,5 m. Vyhlídkovou terasu naleznete ve 24 m. Trojboká rozhledna je postavena na principu trigonometrických bodů.

Tvrziště na vyvýšeném místě nad řekou Lužnicí. Počátky panského sídla sahají do r. 1265, kdy je jako majitel uváděn Vítek ze Skalice, člen rodu Vítkovců. V letech 1379 a 1381 se objevuje Filip, sezením na Skalici. Zprávy o zámku Skalici jsou pouze v rozmezí let 1533-1540. Po r. 1590 tvrz zaniká.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.

Dřevěná rozhledna z roku 2014 stojí v lokalitě Svákov nad levým břehem Lužnice západně od Soběslavi. Je celoročně volně přístupná a umožňuje výhled především východním směrem k Soběslavi a vrchu Choustníku se zříceninou hradu.

Mohutně opevněné hradiště s jedinečně zachovalým obloukovým valem. Podle skromných nálezů pochází pravděpodobně ze starší doby železné, využíváno bylo i v raném středověku. Val má výšku místy až 8 m, příkop šířku až 20 m.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Synagoga z prvé poloviny 19. století, bohoslužby zde konaly jen do 1. světové války. V roce 1936 byla upravena na sokolovnu, dnes je v soukromých rukou a slouží k bydlení.