Turistické cíle v okolí obce Červená Lhota

Synagoga postavena na poč. 19. stol., po požáru r. 1857 upravena novogoticky. Bohoslužby se v ní konaly do počátku 2. sv. války. Členové zdejší židovské obce r. 1942 deportováni do terezínského ghetta a odtud do koncentračních táborů. Synagoga byla roku 1949 prodána a upravena na obytný dům.

Synagoga radenínské židovské obce z počátku 18. století, přestavěna na obytný dům v roce 1935.

Tvrziště pravděpodobně rožmberské tvrze ze 13. století, doložené v roce 1378, jako panské sídlo naposled uváděna roku 1390. Poté sloužila jako správní centrum a zanikla v průběhu 16. století.

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Uzavřená zemědělská usedlost se zachovanou dispozicí, dle datace štítu špýcharu postavena v roce 1857. Úprava obytné části v roce 1914. Na území vesnické památkové zóny, památkově chráněná.

Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Dům postaven v renesančním stylu na přelomu 16.a 17.st. R.1880 dům získala Občanská záložna a bankovním účelům sloužil až do r.1950. Tehdy zde bylo umístěno městské muzeum, později součást Husitského muzea Tábor. Muzejním účelům slouží dodnes.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.