Turistické cíle v okolí obce Tvoršovice

nebo vyberte

Tvoršovice

Středočeský kraj,  Benešov  (BN)
Nalezeno celkem 139 záznamů, 7 / 12 stran, vyhledáno za 1.01 sec
 Martinice
485.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj
Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.
 městečko Odranec
ostatní, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Přestavlky u Čerčan
Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.
 mohyla a alej Josefa Suka
410.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Křečovice
Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).
 most císaře Františka Josefa I
266.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Poříčí nad Sázavou
Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.
 Mrač
173.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mrač
Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.
 Mrač
zámek, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Mrač
Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.
 Mrač
310.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Mrač
Zbytky nejstaršího z panských sídel v Mrači na nevýrazné ostrožně. Datována keramikou do 2. poloviny 13. století a na začátek století 14. Nahrazena nedalekou novější tvrzí již ve 14. století.
 Nespery
447.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Nespery
Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.
 Neštětická hora
536.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neštětice
Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.
 Neustupov
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Neustupov
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a tvoří část jižního křídla. V 19. stol. byl zámek novogoticky přestavěn. Od roku 2000 je majetkem firmy INTEC, která jej přestavuje na své reprezentativní sídlo.
 nová radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Sedlčany
Novorenesanční budova nové radnice v Sedlčanech postavena v roce 1903 podle projektu architekta Jana Heindla. Fasáda je zdobena sgrafity od L. Nováka. Dnes sídlo Městského úřadu a Regionálního informačního střediska.
 Obětní kameny
příroda, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Pohoří
Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.