Turistické cíle v okolí obce Malonty

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Drobná síňová kaple na návsi. Datum stavby a zasvěcení nezjištěno. Čtvercového půdorysu, v průčelí s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem. Zakončená trojúhelným štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. Na hřebeni střechy otevřená zvonička s kuželovou stříškou..

Zděná omítaná kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, zvalbenou sedlovou taškovou střechou a šestibokou oplechovanou zvoničkou s cibulovou stříškou na hřebeni střechy. Pochází z roku 1857. Klenutý interiér s bohatou nástěnnou i klenební výmalbou a obrazy světců. Památkově chráněná.