Turistické cíle v okolí obce Malonty

Kamenná sloupková boží muka při silnici Horní Stropnice - Benešov nad Černou. Na toskánském sloupku je umístěná čtyřboká kaplice s trojúhelnými štítky. Na jejích třech stranách mělké niky s moderními obrázky. Typ božích muk běžný od 17. století. Památkově chráněná.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Žulová nedatovaná pilířková boží muka, podle obdobných památek v okolí snad z 19. či počátku 20. století. Mají poměrně nízký hranolový dřík, kaplice má mělkou niku zakončenou obloukem, bez výzdoby, na kaplici chybí kříž. Kaplice a patka jsou zdobeny rytými rámy. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka stojí u silnice procházející vesnicí. Datovaná rokem 1869. Na štíhlém toskánském sloupku zakončeném čtyřbokou kaplicí; v mělkých nikách obrázky. Na vrcholu kaplice železný kříž. Nejsou kulturní památkou.

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Pozdně gotická kamenná pilířová muka datovaná analogicky ke způsobu provedení do přelomu 15. a 16. století. Jižně od vsi, při lesní cestě vedoucí zhruba podél hranic. Ojediněle dochovaný příklad kamenných pozdně gotických pilířových božích muk se skládanou kaplicí.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Patrový dům ve tvaru písmene "L" čp. 2 u silnice procházející vesnicí naproti božím mukám. Připomínka na bývalé velitelství četnického oddělení, které zde stávalo před 2. světovou válkou jako bojové stanoviště jednotek SOS na ochranu státní hranice před nastupujícím fašismem. Soukromý majetek.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.