Turistické cíle v okolí obce Omlenice

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.

Vysoce hodnotné barokní sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu pochází z roku 1764. Autor není znám. Pouze baldachýn kryjící dílo byl doplněn při restaurování roku 2005. Sousoší je od roku 1958 památkově chráněno.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 1. pol. 18. stol. Koncem roku 2006 byla celkově zrestaurovaná. Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí r. 1393; v 2. pol. 17. stol. byl jeho příběh znovuobjevený a r. 1729 došlo k jeho svatořečení v Římě. Patří k nejvýzn. světcům českého baroka.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767 z mušlového vápence, doplněného v některých částech jemnozrnným pískovcem. Postava světce je polychromovaná, oproti obvyklé ikonografii je světec prostovlasý, socha postrádá obvyklou palmovou ratolest a biret. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Trojice kamenných soch světců z mušlového vápence, stojící na jednom žulovém podstamentu barokního tvarosloví, který je členěn na tři vertikální části, nad nimiž jsou jednotlivé sochy umístěny. Sousoší pochází z roku 1733 a je pravděpodobně dílem českobudějovického sochaře Josefa Dietricha.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.