Turistické cíle v okolí obce Kuří

Mohutná žulová pozdně gotická boží muka ze 16. stol. bývají připisována rožmberské huti. Mohutný pilířek má průřez skoseného čtyřúhelníku, kaplice je tvořená několika deskami, jedna z desek v zadní části chybí, vrchol kaplice je značně zvětralý. Opravována r. 1863, památkově chráněná od r. 1958.

Žulová pilířková boží muka gotizujícího tvarosloví stojí na rozcestí v zaniklé osadě Jedlice. Okosený dřík je zakončen kaplicí, z čelní strany s goticky zaklenutou nikou. V ní je novodobý obrázek Korunování P. Marie. Na vrcholu má srostlé kamenné křížky, typické pro gotická boží muka této oblasti.

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka z konce 15. století. Nacházejí se cca 500 m jihovýchodně od Buquoyské hrobky, na východním okraji města. Památkově chráněná.

Poměrně nízká nedatovaná boží muka. Typově odpovídají obdobným památkám v okolí z 19. či 20. století. Jsou žulová, mírně širší sokl je dnes téměř pod úrovní terénu. Dřík je čtyřboký, kaplice jen mírně rozšířená, s mělkými nikami. Kovový kříž na vrcholu má nezvyklý tvar. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka s toskánským sloupkem a hranolovou kaplicí vytvořená roku 1827. Podstavec je oproti sloupku malý, je datovaný. Kaplice má mělkou čtvercovou niku, ve které je novodobý obrázek Panny Marie. Kovaný křížek na vrcholu kaplice je rovněž nový. Památkově chráněná od r. 1958.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.