Turistické cíle v okolí obce Kuří

Původní kaple sv. Šebestiána z r. 1740 stávala u silnice východně od kostela. Kolem r. 1860 byla zbořena a poté byla nahrazena současnou kaplí. Pečovali o ni majitelé Panského mlýna (Herrenmühle). Po odsunu německých obyvatel chátrala, obnovena r. 1993 rodinou Oser. Malba v kapli je od Anny Loistl.

Žulová kaplička v místech zaniklé osady Černá Čtvrť se formou poněkud vymyká podobným kapličkám v této oblasti. Je výrazně štíhlejší a vyšší a má tři niky s obrázky malovanými na skle s motivy sv. Barbory, sv. Josefa a Anděla Strážce. Boční stěny jsou bohatě zdobeny symboly a rostlinnými motivy.

Žulová kaplička stojí východně od kostela Panny Marie Dobré rady. Tento typ památky je zde sice označován za boží muka, má ale spíše formu výklenkové kapličky. V tvarované mělké nice je obrázek malovaný na skle, znázorňující archanděla Michaela, s ženskými rysy, s přilbou, plamenným mečem a váhami.

Žulová kaplička z roku 1866 stojí východně od kostela, u domu č.p. 13. Tento typ památky bývá označován za boží muka, má ale formu výklenkové kapličky. V mělké nice je naivisticky pojatý obrázek Madony malovaný na skle. Na podstavci je datace a iniciály W. P. Kaplička je bez památkové ochrany.

Nízká žulová kaplička z roku 1840 stojí na balvanu nad Malší proti usedlosti na rakouské straně, ke které snad patřila. Na podstavci má dataci, srdce a písmena I. A. V mělké nice je naivisticky pojatý obrázek Panny Marie Bolestné s korunou, sedmi meči zabodnutými v srdci a mrtvým synem v klíně.

Žulová kaplička z roku 1860 stojí v místech, kde býval střed zcela zaniklé osady Šance (Schanz). Je označována za boží muka, má ale formu výklenkové kapličky. Na podstavci jsou iniciály IHS. V mělké nice je naivisticky pojatý obrázek sv. Huberta v podobném stylu jako v obdobných památkách v okolí.

Kamenná kašna čtvercového půdorysu z roku 1907 je nejmladší ze souboru čtyř kašen v Rychnově. Kašna je tvořena pouze nádrží z kamenných bloků. Není v současnosti památkově chráněná, památkovou ochranu měla mezi lety 1958–1987.

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Čtvercová kašna z r, 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší ze souboru tří benešovských žulových kašen. Má čtvercový půdorys, velikostí je prostřední z benešovských kašen. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Kamenná kašna čtvercového půdorysu na náměstí obce. V jejím středu je čtyřboký pilíř, nesoucí širokou hlavici s novodobou plastikou ryb. V jejím parapetu osazen kámen s datací 1819. Není kulturní památkou.

Žulová kašna s nádrží ve tvaru šestiúhelníku. Vysoký středový sloup je šestihranný na vrcholu s mísou či mušlí. Voda proudí tryskami ve tvaru lvích hlav. Postavena byla roku 1864, o čemž svědčí letopočet doplněný monogramem: „M. T.“ na stěně bazénku. Památkově chráněná od roku 1958.

Nejmenší ze souboru tří kamenných žulových kašen v centru Benešova. Kašna je datována do roku 1889. Není zdobena žádnými ozdobnými prvky, středový dřík se nedochoval. Všechny kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.