Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Kamenná kašna na obdélném půdorysu s pramenem vody stojí nedaleko Zvonu setkávání a sochy sv. Jana Nepomuckého u malého parkoviště v Hojné Vodě. Jedna ze dvou zdejších kašen. Období jejího vzniku nezjištěno (dle cs.wikipedie.org. několik set let stará?).

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Koněspřežná železniční dráha České Budějovice-Linz (128,7 km) byla vybudována v l. 1825-1830 (arch. F. A. Gerstner), r. 1872 byla nahrazena parostrojní železnicí. Památkami po koněspřežné dráze u Velešína jsou bývalá přepřahací stanice a hostinec Veselka - Holkov a dva kamenné můstky / propustky.

Velký pozdně gotický kostel z přelomu 15. a 16. století dominuje městu Trhové Sviny, kterému jako opevněný areál poskytoval ve své době i ochranu.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Jediným pozůstalým historickým objektem městečka Cetviny je kostel, vzniklý před pol. 14. století. Stavba, rozšířená o trojlodí ve II. pol. 15. století a barokně upravená v letech 1735–6 přečkala zánik městečka po zřízení hraničního pásma roku 1956.

Barokní poutní areál na úbočí kopce jižně od města. Zbudován počátkem 18. století nad studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc, zejména pro léčení očních neduhů.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.