Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Kamenná sloupková boží muka při silnici Horní Stropnice - Benešov nad Černou. Na toskánském sloupku je umístěná čtyřboká kaplice s trojúhelnými štítky. Na jejích třech stranách mělké niky s moderními obrázky. Typ božích muk běžný od 17. století. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka s toskánským sloupkem a hranolovou kaplicí vytvořená roku 1827. Podstavec je oproti sloupku malý, je datovaný. Kaplice má mělkou čtvercovou niku, ve které je novodobý obrázek Panny Marie. Kovaný křížek na vrcholu kaplice je rovněž nový. Památkově chráněná od r. 1958.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.