Turistické cíle v okolí obce Hradiště

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 1. pol. 18. stol. Koncem roku 2006 byla celkově zrestaurovaná. Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí r. 1393; v 2. pol. 17. stol. byl jeho příběh znovuobjevený a r. 1729 došlo k jeho svatořečení v Římě. Patří k nejvýzn. světcům českého baroka.

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dřevěná studánka s kamennou nádržkou a oplechovanou sedlovou stříškou. Stojí nad pramenem sv. Anny, podle pověsti z roku 1556 s léčivou vodou. Nedaleko nad ní stojí ve svahu pod silnicí výklenková kaple sv. Anny.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.