Turistické cíle v okolí obce Děkanské Skaliny

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dřevěná studánka s kamennou nádržkou a oplechovanou sedlovou stříškou. Stojí nad pramenem sv. Anny, podle pověsti z roku 1556 s léčivou vodou. Nedaleko nad ní stojí ve svahu pod silnicí výklenková kaple sv. Anny.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.

Původně panský ovčín z roku 1648, rozšířený v roce 1847. V roce 1847 vyrostl na jeho místě buquoyský panský dvůr (stavitel Karel Bonaventura hrabě Buquoy - manželka Filipína - po ní název Philippinenhof) a v průčelí obytná budova, zvaná zámeček. Hospodářský dvůr i v současnosti. Soukromý majetek.

Přírodně krajinářský park, dnes na ploše 138,3 ha

Strážný opěrný bod blízko česko-rakouské hranice existoval před rokem 1360. Po spojení obou zemí ztratil vojenský význam, do konce II. světové války součást hospodářského dvora s pivovarem.

Dnes zaniklý hrad z 13. století. V roce 1420 dobyt a obsazen Janem Žižkou. Po roce 1480 nechal Oldřich z Rožmberka hrad pro jeho velmi špatný stav rozbořit.

Torzo trojičního sloupu (tedy sloupu s plastikou Nejsvětější Trojice) pochází dle těžko čitelné datace asi z 18. století. Stojí na travnatém prostranství v severovýchodním konci náměstí. Sloup není památkově chráněn, uveden je ale v Památkovém katalogu.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.