Turistické cíle v okolí obce Děkanské Skaliny

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Barokní socha světce z pískovce v mírně podživotní velikosti. Stojí na zdobeném čtyřbokém hranolu s volutovým podstavcem na okraji mostu přes řeku Stropnici. Pochází z 1. čtvrtiny 18. století, v invokaci chronogram 1725. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dřevěná studánka s kamennou nádržkou a oplechovanou sedlovou stříškou. Stojí nad pramenem sv. Anny, podle pověsti z roku 1556 s léčivou vodou. Nedaleko nad ní stojí ve svahu pod silnicí výklenková kaple sv. Anny.

Tvrz připomínaná poprvé roku 1411 prošla v 16. století důkladnou renesanční přestavbou. Od roku 1633 sloužila hospodářským účelům, po II. světové válce zchátrala až ke zřícení severního křídla a současné devastaci ostatních částí objektu.

Původně panský ovčín z roku 1648, rozšířený v roce 1847. V roce 1847 vyrostl na jeho místě buquoyský panský dvůr (stavitel Karel Bonaventura hrabě Buquoy - manželka Filipína - po ní název Philippinenhof) a v průčelí obytná budova, zvaná zámeček. Hospodářský dvůr i v současnosti. Soukromý majetek.

Přírodně krajinářský park, dnes na ploše 138,3 ha