Turistické cíle v okolí obce Netřebice

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Jeden z nejstarších hamrů na Českobudějovicku. Připomínán již r. 1660 i s mlýnem. Provoz hamru ukončen r. 1940, mlýnu r. 1948. Původní Francisova turbína v provozu do r. 1950. Dochováno kovací kladivo hamru a vodoenergetické zařízení je obnoveno. Soukromý majetek potomků posledních majitelů.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

Hodnotný pomník mečíře Šimona Nitzka, zavražděného lapky na cestě na trh do Trhových Svinů. Zhotoven ve tvaru smírčího kříže - kamenný pilířek zakončený zhruba oválnou hlavicí. Na hlavici vytesán kříž s nápisem a pod ní v celé ploše německý nápis. Zadní plocha opracována nahrubo. Památkově chráněný.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Výjimečně zachovalý žulový pranýř, součást tehdejšího právního systému, byl postaven roku 1656 a rekonstruovaný v roce 1739. Stojí na čtyřech kamenných stupních, hranolový sokl vrcholí obeliskem prolomeným nikou a ukončený je koulí s plechovou korouhvičkou. Pranýř je památkově chráněn od roku 1963.

Goticko-renesanční budova, barokně upravená, sloužila jako sídlo prelátů krumlovského farního kostela. Postavena v pol. 14. stol., přestavěna pozdně goticky, renesančně (1576), barokně (1655, 1769), upravena 1865, restaurována 1897–1904 a na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Dnes knihovna a galerie.

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.