Turistické cíle v okolí obce Zátoň

Pro potřeby velešínských protestantů byl před rokem 1491 postaven kostel v západní části náměstí. Po rekatolizaci krumlovského panství se ukázal jako přebytečný, roku 1785 byl zrušen a prodán obci. Dnes probíhá rekonstrukce pro potřeby města.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Dominantní novorománský kostel ve Světlíku vyrostl v letech 1872–4 na místě starší stavby, ze které snad převzal část konstrukcí. Stylově jednotná je i brána hřbitova, který jej obklopuje. Severně pod ním velká barokní fara.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

Trojlodní kostel, postavený v letech 1936–38 v tradicionalistickém slohu podle projektu Ing. Hanse Foschuma z Českého Krumlova. Převážnou část nákladů na stavbu hradila papírenská firma Spiro. Obnoven po roce 1995. Dominanta areálu se starší kaplí (1850), farou a nástupním prostranstvím.

Farní kostel v Dolním Dvořišti, postavený na místě staršího předchůdce v průběhu 15. století, patří k nejvýznamnějším stavbám rožmberské pozdní gotiky. Vzhled stavby později ovlivnila jen puristická restaurace roku 1891.

Kostel se v Blansku u Kaplice připomíná poprvé roku 1359. Současná stavba pochází z poslední třetiny 14. století, prošel pozdně gotickými a barokními úpravami. Obklopuje ho dosud funkční hřbitov, západně od něj stojí bývalá fara.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Starší kostel, připomínaný poprvé roku 1248, byl v letech 1483–1510 nahrazen pozdně gotickou novostavbou (klenba lodi od Hanse Gezingera). Upravován po požárech v 18. a 19. století, regotizován 1900-01, tehdy nově postavena věž. Obklopen bývalým hřbitovem, západně od něj bývalá fara.

Pozdně gotický kostel v Chvalšinách z let 1487–1507 nahradil staršího předchůdce, doloženého poprvé roku 1293. Raně barokní úprava v pol. 17. století, mariánská kaple z roku 1761, ani novogotické úpravy 1886–7 neporušily původní uspořádání stavby.

Gotický kostel v Černici vznikl v několika fázích, pravděpodobně ve 13.–15. století. Pozdější úpravy (zejména 1818) již nebyly významné. Dochovala se většina zřejmě obranné zdi okolního hřbitova a barokní fara.

Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.