Turistické cíle v okolí obce Holubov

Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; první renesanční sídlo vzniklo za solního úředníka Ehrenpreise. Dnešní podoba pravděpodobně z pol. 70. let 18. století (za Franze Antonína Maurera). Dnešní název je podle předposledního vlastníka. Sídlo několika firem.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

Soukromá pohřební kaple rodiny Hardtmuthů. V novobyzantském stylu podle návrhu vídeňského architekta Petera Paula Branga Franzem Hardtmuthem I. Postavena v letech 1891 - 1896. Historizující stavba s nadzemní kaplí a podzemní kryptou. V interiéru nádherná výmalba a oltář, zachován historický mobiliář.

Pomník obětem 1. světové války stojí na návsi u čp. 8 naproti kapli sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie.

Pomník obětem 1. světové války stojí nedaleko vstupního prostoru do areálu hřbitova v Mladém, předměstí Českých Budějovic. Centrální hřbitovní kříž současně slouží jako pomník. Vyroben je z tmavého kamene a na jeho vrcholu stojí kříž; na stranách podstavce černé desky se jmény padlých a nápisy.

Pomník obětem 1. světové války stojí na náměstí v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Slouží jako hlavní pietní místo městyse pro připomínku obětí světových konfliktů.

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.