Turistické cíle v okolí obce Zlatá Koruna

Areál venkovské usedlosti je situován na severozápadním rohu návsi. Obytné stavení jednopatrové s drobnou štukovou výzdobou. Datováno do roku 1866. Cenná ukázka usedlosti typu vierkantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená usedlost stojící na nejzachovalejší severní straně rozlehlé návsi. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou, špýchar, stáje, kolnu, stodolu, dřevník a dvůr. S bohatě zdobeným průčelím. Pochází z 2. poloviny 19. století. Součást vesnické památkové zóny.

Jediná venkovská usedlost při silnici, tvořící severní stranu návsi. Přízemní uzavřená, na jehož obytné stavení navazuje nadstavěný stlačeně klenutý průjezd. S jednoduchou štukovou výzdobou. Z třetí čtvrtiny 19. století. Cenná ukázka usedlosti typu vierantu. Součást vesnické památkové rezervace.

Uzavřená zděná venkovská usedlost z 2. poloviny 19. století. Typický příklad architektury severního podhůří Blanského lesa. Součást vesnické památkové zóny.

Hodnotný areál tradiční jihočeské venkovské usedlosti, patřící do skupiny časnějších zděných objektů, jak je zpodobněn na mapě stabilního katastru z r. 1837. Má architektonicky i zdobně řešené návesní průčelí obytného křídla a brány. Za ním se rozkládají sýpka, stodola, kolny a chlévy kolem dvora.

Usedlost skládající se ze dvou čísel popisných stojí na rozlehlé návsi. Uzavřený areál, skládající se z mohutné průčelní obytné budovy, rozdělené na 2 části, na kterou navazuje vysoká zeď s obloukovým vjezdem, nad nímž je trojúhelníkový štít hospodářské budovy. Součást vesnické památkové zóny.

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Nejstarší jihočeská přehrada přehradila v letech 1924–5 říčku Černou na hranici katastrů Děkanských Skalin a Blanska. Slouží k vyrovnávání stavů a jako akumulační nádrž vodní elektrárny. Roku 2002 prolomena povodní, do roku 2005 opravena.

Vodní nádrž s přehradou byla vybudována převážně jako zdroj pitné vody pro Č. Budějovice a okolí. Byla vybudována v letech 1971-1978. Nachází se na řece Malši nedaleko Římova. Povodí Vltavy zde provozuje malou vodní elektrárnu. Nepřístupné ochranné pásmo 1. stupně (zdroj pitné vody).

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.