Turistické cíle v okolí obce Týn nad Vltavou

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Socha M. Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Na severozápadním okraji města Týn nad Vltavou bylo zřízeno neobvyklé přírodovědné muzeum se 6 základními expozicemi, které provozuje obecně prospěšná společnost Semenec. Je přístupné během letní sezóny (duben-říjen) a vytváří programy především pro školy a školky.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.

Dřevěnou rozhlednu (12 m, 450 m n. m.) nechal postavit Obecní úřad Radětice (truhlář Miloslav Dědič) roku 2004. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je vyhlídka na Bechyni (4 km), Radětice, Senožaty a další. Rozhledna stojí na okraji Přírodního parku Plziny a je volně přístupná.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.