Turistické cíle v okolí obce Netěchovice

Kovaný tepaný kříž pochází z přelomu 18. a 19. století. Stojí na mladším podstavci s datací 1922 při cestě k zámku. Památkově chráněný.

Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

Na nízkém soklu stojí dvakrát odstupňovaný hranolový podstavec s profilovanou římsou, na kterém je umístěn vysoký hodnotný železný kříž s korpusem Ježíše Krista. V horní části podstavce je nápis. Kříž stojí u cesty na konci vsi naproti výklenkové kapli.

Kovaný kříž s bohatými ornamentálními prvky, rozvilinami. Stojí na vysokém hranolovém podstavci datovaném rokem 1891. Na rozcestí do Horního Bukovska. Památkově chráněný.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Zaniklý hrad, dle archeol. nálezů z období 14. –15. stol. Nedaleká ves Lom patřila ve 14. stol. k panství hradu Příběnice, za husitské revoluce obsazena Táborem, poté zdejší hrádek zanikl.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.