Turistické cíle v okolí obce Sedlce

Vrcholně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence nechal v roce 1735 vytvořit představený augustiniánského kláštera v Borovanech František Plank. Autor plastiky je neznámý. Na místě stojí kopie, originál je v areálu zámku v Borovanech. Socha je památkově chráněná od dubna 2005.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Litinová zlacená socha na skále nad řekou Malší. Na dvakrát odstupňovaném podstavci, na kterém je vytesán letopočet 1882, je vztyčen nahoru se zužující dřík s římsou, na níž je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti v tradičním klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na volutovém podstavci v malém parčíku na křižovatce cest. Postavena místním farářem roku 1775. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad sochy světce v lidovém prostředí - obliba jeho kultu v 18. století. Památkově chráněná.

Barokní socha světce v typickém odění a postoji na vyšším, architektonicky ztvárněném podstavci se stlačenými volutami. Pochází z poloviny 18. století. Památkově chráněná.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.