Turistické cíle v okolí obce Ostrolovský Újezd

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Venkovská usedlost zaujímá urbanisticky významné místo v obci. Pochází z 1. poloviny 17. století (datace do let 1610-1611). Nyní v ní sídlí muzeum Roubenka. Památkově chráněná.

Usedlost č. p. 2 v Besednici je příkladem původní zástavby venkovské usedlosti na návrší pod kostelem vedle fary. Datace na klasicistním štítu-1776.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.

Muzeum historických vozidel v bývalé skladištní budově Hospodářského družstva na železničním nádraží Jílovice. Ve sbírce exponáty starší než 100 let. Přístupné po telefonické domluvě.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Autorská replika Kotěrovy věže na pražské Zelené lišce, postavena 1909 při zřizování městského vodovodu. Původní čerpadlo poháněl bensinový motor, nahrazený elektromotory 1922–5. Po II. sv. válce vyřazena z provozu, dominanta východní části města.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Nejstarší jihočeská přehrada přehradila v letech 1924–5 říčku Černou na hranici katastrů Děkanských Skalin a Blanska. Slouží k vyrovnávání stavů a jako akumulační nádrž vodní elektrárny. Roku 2002 prolomena povodní, do roku 2005 opravena.