Turistické cíle v okolí obce Kaliště u Lipí

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Zámek v jihovýchodní části vesnice postaven na místě renesanční tvrze ze 16. století v poplužním dvoře. Zachovány z ní zůstaly renesanční klenby v přízemí a portál v patře. V průběhu 19. století proběhly úpravy, zanikl přístavek při jejím severovýchodním nároží. Soukromý majetek - hippo farma.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké). Pravděpodobně zaniklo požárem podle natavených kamenů v hradbě.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.

Kamenný kříž u hlavní cesty, který stojí na odbočce, vedoucí ke keltskému hradišti u Malovic. Datace na spodní části podstavce uvádí rok 1874. Kříž je nově restaurován a proto v dobrém stavu.