sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Vlhlavy
Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kamenný Újezd
Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kamenný Újezd
Kamenná barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století. Toskánský sloup na vyšším soklu nese hranolovou kapličku s mělkými výklenky, jejíž kamenná stříška vydutého tvaru je ukončená koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněná.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, České Budějovice
Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.
Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.
Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.
Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.
středověké a raně novověké vladycké sídlo ve svobodnickém dvoře
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Jihočeský kraj, Poněšice
Zaniklé středověké a raně novověké vladycké sídlo na svobodnickém dvoře, poprvé připomínané v roce 1407. Jedinou starší součástí dispozice zůstává zděný sklípek s roubeným patrem na jihozápadě areálu dvora. Soukromý majetek (rodu Lexů patří skoro 400 let). Nepřístupný.
Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, České Budějovice
Původně hláska a zvonice byla postavena v letech 1549-77. Stavbu začal Hans Spatz. Spodní část je gotická, ochoz s kopulí renesanční. R. 1697 po požáru prodělala opravu a dostala svůj název. Má 7 zvonů, vysoká je 72 m a ochoz je ve výšce 46 m.
Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.
Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).
bývalý svobodnický dvůr Lexů 
