Turistické cíle v okolí obce Lišov

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Barokní, pův. renesanční fara s hospodářským areálem. Písemně doložena již k r. 1290. Budova fary je jednopatrová, krytá valbovou taškovou střechou. Hospodářský areál doplňuje budova stodoly, maštale, základy někdejší stodoly a ohradní zeď s bránou a brankou na jihu a ohradní zeď s bránou na severu.

Barokní fara z počátku 18. století podle projektu schwarzenberského stavitele P. I. Bayera. Patrová obytná budova s hlavním průčelím obráceným ke kostelu. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Celý areál fary má historickou hodnotu jako hmotový a urbanistický celek. Památkově chráněný.

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.