Turistické cíle v okolí obce Hůry

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Historický památník Locus perennis neboli Věčné místo označuje jeden ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896. Nyní součást české nivelační sítě. Památkově chráněný pomník pochází z r. 1889.

Zaniklý měst. hrad vznikl v pol. 13. stol., první zmínka z r. 1265, kdy je majitelem Oldřich z Lomnice. Po něm následují další Vítkovci. V r. 1420 dobyl hrad Jan Žižka, husité se vzdali v r. 1435, Oldřich z Rožmberka dal poté hrad zbořit. Pohltila jej zástavba, zbyla hradní kaple, dnes sv. Václava.

Zachovaný lovecký zámeček, vystavěný původně v r. 1902 Schwarzenbergy na šumavském vrchu Boubína, v r. 1931 rozebrán a přestěhován do Staré obory u Hluboké n.Vlt. (zde uváděn jako lovecká chata ve Staré oboře). Kaple sv. Huberta zanikla a byla obnovena. Chovná obora je veřejnosti nepřístupná.

Georg Pirchinger z Lustenecku kolem r.1580 vystavěl zámek. V třicetileté válce vypálený, Baltazar Marradas opravil. V r.1622 zámek získalo českobudějovické děkanství a poč.18. stol. barokně upravili. Na několika místech zachována sgrafita.

Zaniklá vodní tvrz, kterou postavili někdy v 15. stol. Kunášové z Machovic. R. 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který ho připojil k hlubockému panství. Tvrz byla před r. 1800 rozbořena a rozebrána na stavební materiál. Poblíž leží tvrziště Staré Machovice.

Radioaktivní pramen vyvedený do barokní kaple z roku 1769. Mělo by se jednat o Mariánský pramen, který byl na počátku poutí do Dobré Vody.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.

Přízemní dům s mezipatrem, těsně přiléhající ke zdi Biskupské zahrady. Patrně postaven v průběhu 16. století. Má dekorativně zdobené průčelí s fragmentem fresky sv. Jiří a novodobým obrazem Panny Marie Budějovické. V prostorách zachovány valeně zaklenuté klenby. Památkově chráněn od 3.5.1958.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Morový špitál poprvé připomínán r. 1371. Pozdně gotická kaple a starý špitál z r. 1515, barokně přestavěno v letech 1763-1766. Fresky od Fr. J. Prokyše. Špitál zbořen a postaven nový (střední část). Severní část špitálu dostavěna r. 1779. Pak přeměněn v chudobinec. Nově rekonstruován r. 2006.