Turistické cíle v okolí obce Líšnice

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; první renesanční sídlo vzniklo za solního úředníka Ehrenpreise. Dnešní podoba pravděpodobně z pol. 70. let 18. století (za Franze Antonína Maurera). Dnešní název je podle předposledního vlastníka. Sídlo několika firem.

Socha M. Jana Husa na vysokém podstavci na návsi v malém parčíku z roku 1915; odhalena až v roce 1919, resp. 1921. Podstavec dílem zedníka Matěje Nekoly; návrh podstavce, vnější úpravy a stavba pomníku dílo zdejšího rodáka akademického sochaře Václava Švece.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Na severozápadním okraji města Týn nad Vltavou bylo zřízeno neobvyklé přírodovědné muzeum se 6 základními expozicemi, které provozuje obecně prospěšná společnost Semenec. Je přístupné během letní sezóny (duben-říjen) a vytváří programy především pro školy a školky.

Zaniklý dvůr a tvrz Provod řečená také Prochod připomínána již kolem roku 1300, 1375 povýšena na manský dvůr. Za husitských válek byla tvrz zničena a zbyl jen dvůr. Dnes jsou patrné pouze základy po několika stavení ukryté v lese.

Původní budova báňského úřadu z konce 16. století. Z té doby pochází jeho renesanční podoba. Později rychta. Roku 1772 sídlo Vrchního báňského úřadu. Restaurován r. 1973. V současné době slouží jako obecní úřad.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.

Jan Hőlzl ze Sternsteinu vystavěl asi v r.1590 renesanční zámek. Po r.1620 jej Jan Baltazar Marradas přestavěl. Od r.1768 sloužil vojenským účelům až do 90. let 20. stol. Úpravy prováděné v 18. stol. vojenskou správou.