Turistické cíle v okolí obce Bedřichov

Barokní lázeňský zámeček v sousedství poutního kostela Panny Marie Těšitelky z 1. čtvrtiny 18. století (dokončen 1717); vybudován hraběcím rodem Buquoyů. Zbořen v roce 1963. Zachovány pouze pozůstatky 3 m vysoké kamenné zdi bez omítky u silnice v délce 37,5 m s pilastry a sklepními okénky.

Pozdně barokní mariánský morový sloup s prvky rokoka, s plastikami sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a Immaculaty ve středu náměstí v průsečíku několika pohledových ploch. Vznikl r. 1764. Okolo balustráda. Restaurován v letech 2007-2008 (sochy) a mezi léty 2009-2010 (balustráda).

Přízemní zděný dům na východním okraji historického jádra města. Historizující průčelí s etážovým štítem a štukovým členěním pochází z roku 1893. Objekt je dochovaný ve vzácné celistvosti a neporušenosti. Památkově chráněný.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Barokní návesní kaple z roku 1773. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdorysu, kolem vchodu členěná pilastry s hlavicemi a s tvarovaným vykrajovaným volutovým štítem. Krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni je vztyčena šestiboká zvonička s lucernou a cibulovou stříškou. Památkově chráněná.

Kaple postavena na místě původní barokní stavby z počátku 19. století a vysvěcena v r. 1930. Zděná kaple na návsi obdélného půdorysu se vstupním průčelím, obloučkovým štítem a hranolovou zvoničkou s makovicí a křížem. Zařízení z 1. poloviny 19. století.

Novogotická návesní kaple zasvěcená sv. Floriánovi z roku 1907. Zděná stavba obdélného půdorysu, ukončená polygonálním presbytářem. Do vstupního průčelí je vestavěna čtyřboká věž se stanovou střechou, z níž vybíhá polygonální zvonička s jehlancovou stříškou s makovicí a křížem.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Zámek vznikal postupně. Marie Magdalena Buquoyová přestavěla v letech 1634 – 35 rožmberský „panský dům“. V 19. století byl tento objekt v místě rozsáhlé zahrady přestavěn na empírový zámek. Zámek je využíván Akademií věd ČR a Jihočeskou univerzitou.

Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšířen barokně. V rukou rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945.

Patrový nárožní dům s náročně pojatými historizujícími průčelími a valbovou střechou s přilehlým dvorem. Původně přízemní z roku 1654, v roce 1882 radikálně přestavěn a zvýšen o patro. Současná vnější podoba domu je z roku 1891. V současnosti v něm sídlí Novohradské muzeum.

Venkovská rezidence augustiniánů z let 1680-1684 s hospodářským dvorem. Od r. 1785 sloužila jako obydlí úředníků třeboňského panství. R. 2004 obnova objektu, vznik válcovitého věžovitého přístavku. Soukromý majetek - slouží jako residence pro Safari resort. Přístupný pro ubytované hosty.