Turistické cíle v okolí obce Bedřichov

Barokní lázeňský zámeček v sousedství poutního kostela Panny Marie Těšitelky z 1. čtvrtiny 18. století (dokončen 1717); vybudován hraběcím rodem Buquoyů. Zbořen v roce 1963. Zachovány pouze pozůstatky 3 m vysoké kamenné zdi bez omítky u silnice v délce 37,5 m s pilastry a sklepními okénky.

Pozdně barokní mariánský morový sloup s prvky rokoka, s plastikami sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a Immaculaty ve středu náměstí v průsečíku několika pohledových ploch. Vznikl r. 1764. Okolo balustráda. Restaurován v letech 2007-2008 (sochy) a mezi léty 2009-2010 (balustráda).

Přízemní zděný dům na východním okraji historického jádra města. Historizující průčelí s etážovým štítem a štukovým členěním pochází z roku 1893. Objekt je dochovaný ve vzácné celistvosti a neporušenosti. Památkově chráněný.

Na hraničním přechodu Harbach - Šejby, na rakouském území. Připomínka, památník přeshraničního sousedství a přátelství mezi národy. Vznik - rok 2008.

Trojboký sloup v těžišti náměstí v Benešově nad Černou byl postaven roku 1726. Vrcholí sochou sv. Jana Nepomuckého, podstavec obklopují svatí Florián, Roch a Šebestián. Na bocích sloupu jsou reliéfy s výjevy ze života svatých.

Barokní návesní kaple z roku 1773. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdorysu, kolem vchodu členěná pilastry s hlavicemi a s tvarovaným vykrajovaným volutovým štítem. Krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni je vztyčena šestiboká zvonička s lucernou a cibulovou stříškou. Památkově chráněná.

Kaple postavena na místě původní barokní stavby z počátku 19. století a vysvěcena v r. 1930. Zděná kaple na návsi obdélného půdorysu se vstupním průčelím, obloučkovým štítem a hranolovou zvoničkou s makovicí a křížem. Zařízení z 1. poloviny 19. století.

Novogotická návesní kaple zasvěcená sv. Floriánovi z roku 1907. Zděná stavba obdélného půdorysu, ukončená polygonálním presbytářem. Do vstupního průčelí je vestavěna čtyřboká věž se stanovou střechou, z níž vybíhá polygonální zvonička s jehlancovou stříškou s makovicí a křížem.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Rozlehlý gotický hrad Rožmberků, husité poničili r. 1467, obnoven v 1. polovině 16. století, opět poškozen výbuchem střelného prachu (r. 1573) a zemětřesením (r. 1605). Opraven, dobyt r. 1619 generálem Buquoyem. Obnoven a rozšířen barokně. V rukou rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945.

Zámek vznikal postupně. Marie Magdalena Buquoyová přestavěla v letech 1634 – 35 rožmberský „panský dům“. V 19. století byl tento objekt v místě rozsáhlé zahrady přestavěn na empírový zámek. Zámek je využíván Akademií věd ČR a Jihočeskou univerzitou.

Patrový nárožní dům s náročně pojatými historizujícími průčelími a valbovou střechou s přilehlým dvorem. Původně přízemní z roku 1654, v roce 1882 radikálně přestavěn a zvýšen o patro. Současná vnější podoba domu je z roku 1891. V současnosti v něm sídlí Novohradské muzeum.