Turistické cíle v okolí obce Borek

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.

Uzavřená zemědělská usedlost se zachovanou dispozicí, dle datace štítu špýcharu postavena v roce 1857. Úprava obytné části v roce 1914. Na území vesnické památkové zóny, památkově chráněná.

Uzavřená zemědělská usedlost, jejíž jádro je ze začátku 19. století. Sestává se z obytného stavení a bývalé sýpky, mezi nimiž je situována zeď s vjezdovými branami a brankou; dále pak z hospodářských objektů kolem dvora. Památkově chráněná.

Unikátně dochovaná roubená chalupa čp. 4 je příkladem původní zástavby venkova. Pochází z 1. poloviny 18. století. Byla dříve součástí větší hospodářské usedlosti a sloužila pravděpodobně jako výměnek. Památkově chráněná.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Rustikální dvoupatrová vila v nárožní poloze na křižovatce nedaleko krajské nemocnice. Postavena v roce 1938 architektem Bedřichem Adámkem pro MUDr. Jana Příbrského. Hodnotný příklad meziválečné architektury. Koncipována pro veřejnou (přízemí praxe stavebníka) a obytnou (1. a 2. patro) funkci.

Třetí, nejnovější tvrz v Čejkovicích a jejich blízkém okolí (1. Staré Machovice, 2. Machovice) postavil přímo ve vsi Jindřich Kunáš z Machovic pravděpodobně v l. 1587-1589. Od r. 1687 majetek knížat ze Schwarzenbergu. Pozůstatky tvrze jsou pravděpodobně v obytné části panského dvora z 19. stol.

Gotická tvrz založená během 14. století. Od 70. let 16. století chátrající, poslední zmínka o ní pochází z roku 1628 (1677?). V 1. pol. 18. stol. na jejím místě vybudovány dvě usedlosti čp. 6 a 28. Poslední zbytky rozebrány v 60. a 70. letech 20. století. Zachovány terénní pozůstatky příkopů.

Městská vodárenská věž. Původně barokní stavba z let 1721 - 24; zajišťovala vodu pro Samsonovu kašnu. Přestavěna r. 1882 v neogotickém slohu, na věž osazena válcová nádrž a nynější dlátková střecha. Sgrafito na východním průčelí s městským znakem. Jedna z nejvýznamnějších technických památek města.

Vodní nádrž Hněvkovice byla na Vltavě vybudována v letech 1986-2010 jako zásobárna vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Hráz o délce 191 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 312 ha a délce až 16 km, využívané též pro rekreační účely.

Nízká zděná stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a lidovou plastikou "Leciána" na vrcholu štítu v průčelí. Pochází z roku 1875 - letopočet ve štítu vodojemu. Vnitřek jednoprostorový, bez vybavení a je zaklenut valenou klenbou. Technická památka.