Turistické cíle v okolí obce Borek

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Nejstarší sídlo v Čejkovicích - tvrz Staré Machovice, vzniklo někdy v průběhu 14. století (1. zmínka r. 1386). Opuštěna je pravděpodobně koncem 15. století. Jádro zachovalého tvrziště tvoří kruhový ostrůvek, obklopený vodním příkopem. V širokém předpolí lze předpokládat místo zaniklé vsi Machovice.

Ve svahu pod silničkou u potůčku nedaleko výklenkové kaple sv. Voršily. Studna na prameni z betonových skruží, z níž přebytečná voda vytéká trubkou do potůčku. Pramen dal podnět k vzniku lázní sv. Voršily po r. 1685, které později postupně zcela zanikly. Poslední doložená investice r. 1721.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Panský dvůr z počátku 16. století, obsahující původně rezidenční pokoje vrchnosti. Byl několikrát upravován. Jako soukromý majetek byl v r. 1993 vrácen v restituci potomkům Dr. Holého - rodině Franků. Nynější majitel neznámý (2018). Objekt zdevastován.

Velká barokní sýpka v centru města pod kostelem sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1708. Původně součást velkostatku. Zděná čtyřpatrová budova na obdélném půdoryse, krytá valbovou taškovou střechou. Fasády členěny lizénovými rámy. Památkově chráněná.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.

Uzavřená zemědělská usedlost se zachovanou dispozicí, dle datace štítu špýcharu postavena v roce 1857. Úprava obytné části v roce 1914. Na území vesnické památkové zóny, památkově chráněná.