Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Újezd nad Lesy

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Trojkřídlý zámek byl vystavěn na místě starší tvrze po roce 1688. V první pol. 18. stol. byl přestavěn a v r. 1878 bylo upraveno průčelí s věží. Dnes je zámek v rekonstrukci.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Velmi pěkně dochované tvrziště Lažany a stopy po zaniklé vsi se nacházejí na okraji lesa nedaleko Vyžlovky. Archeologický výzkum doložil počátky vsi do 13. století a zánik do druhé poloviny 14. století. Samotná tvrz byla vybudována zřejmě ve 14. století.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Kamenná litopunkturní stéla pražského jemněhmotného energetického systému, materiálem je slivenecký mramor. Stéla postavena v červenci 2004 dle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika (1944).

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.