Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Újezd nad Lesy

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Renesanční kostel z l. 1568 – 1569, postaven Jaroslavem Smiřickým ze Smiřic v místě gotické hradní kaple a románského kostelíka, založeného sv. Vojtěchem. Vybavení ze 16. a 17. století. Hlavní oltář je renesanční, inspirován dílem Albrechta Dürera.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Monumentální čtyřkřídlý zámek. První zmínka z roku 1325. Až po zápis do zemských desk se mluví o hradu. V r. 1549 zničen požárem - opraven v renesančním stylu. I přes barokní úpravy z roku 1759 si zachoval renesanční ráz.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Kříž na místě zvaném Stínadla, označuje, kde do roku 1765 bylo brandýské městské popraviště.

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.