Turistické cíle v okolí obce Panoší Újezd

Pozdně gotický jednolodní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v letech 1585–1588 italským stavitelem Valentinem. Rozšířen v r. 1600. Uchoval si řadu pozdně gotických detailů.

Kostel Nejsvětější Trojice nebo též Nanebevzetí Panny Marie je gotického původu z poloviny 14. stol. Když r. 1885 vyhořel, byl při opravě upraven novogoticky. Zajímavý je reliéf Kristovy hlavy na kříži nad vstupním portálem. Zařízení je převážně novogotické kromě několika barokních sošek a obrazů.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Pozdně barokní kostel sv. Barbory z let 1750-1758 nahradil gotickou stavbu doloženou od r. 1352. Plány zhotovil František Ignác Prée ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na křivoklátském panství. Zařízení z doby stavby. Kostel nyní filiální ve farnosti Rakovník.

Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.

Původně gotický kostel byl roku 1774 přestavěn barokně. Kostel je jednolodní stavba s obdélnou lodí, pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Pod omítkou nedávno odhaleny raně gotické fresky.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Po požáru gotického kostela ze 14. století r. 1718 postavena r. 1721 nákladem Jana Josefa z Valdštejna podle projektu F. I. Preééa barokní novostavba. Jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží nad sakristií stojí na náměstí uprostřed obce ze dvou stran obklopen vodní nádrží.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Kostel ve 14. stol. farní, r. 1746 přestavěn barokně, r. 1900 obnoven. Mobiliář z konce 17. stol. Obdélná loď, presbytář zakončen půlkruhem, západní vstup krytý předsíní, ve štítě barokní sochy, na severu hranolová věž s cibulovou střechou.

Barokní kostel ze 17. stol. s věží vtaženou do vstupního průčelí, obdélnou lodí a trojboce zakončeným presbyteriem.

Kostel sv. Jana Křtitele je gotického původu ze 14. stol. Byl barokně obnoven r. 1769 a pak novobarokně přestavěn po požáru v letech 1890-1896. Dlouhodobě neudržovaná a církví nevyužívaná stavba v malé osadě je v havarijním stavu a trvale uzavřena. Interiér je poloprázdný.