Turistické cíle v okolí obce Hředle

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Zaniklá středověká ves založena koncem 13. století, zanikla na přelomu 15. a 16. století. Dochované terénní stopy zdí domů, hranic jednotlivých parcel a sklepů.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.

Synagoga z první poloviny 19. století, postavena jako náhrada za starší dřevěnou. V osmdesátých letech 19. století přestavěna. Dochované desatero ve štítu. Původní vybavení ukradeno nebo zničeno, budova je ve špatném stavu.

Pravděpodobně renesanční sýpka byla dlouho považována za někdejší dolní pnětluckou tvrz, aktuální prameny tuto interpretaci odmítají. Obdélný objekt s polovalbovou střechou a dvěma podlažími malých okének s kamennými ostěními stojí na západním okraji návsi.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.