Turistické cíle v okolí obce Lhota pod Džbánem

Náročně architektonicky zpracovaný sloup Nejsvětější Trojice mezi kostelem svatého Jakuba a zámkem, sochařská výzdoba z Braunovy dílny. Součást barokního architektonicko-sochařského komplexu v Cítolibech.

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Socha sv. Floriána (patrona hasičů a rolníků čekajích na déšť) neznámého stáří je umístěna na návsi v obci Soseň.

Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.

Bývalá městská radnice vystavěna v době renesance a baroka sloučením několika starších got. domů. Věž je zmiňována již v r. 1633 v souvislosti s opravou zdejších hodin. Současná podoba pochází po požáru v roce 1812, kdy byla radnice obnovena v klasicistním slohu. Dnes slouží jako ZUŠ.

Starý hřbitov z poloviny 17. století (snad z roku 1650) v centru Nového Strašecí. Užíván do poloviny 19. století, v roce 1952 byl zcela zlikvidován.