Turistické cíle v okolí obce Kounov

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Barokní vodárenská věž postavená pro zásobování zámeckého areálu vodou. Stojí na náměstí, obklopeném barokními stavbami a sochami. Po ztrátě původní funkce sloužila jako byty, klubovny, dnes v soukromém vlastnictví.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Gotická kamenná šestipodlažní věž vysoká 46 m, součást opevnění Rakovníka z l. 1519–22 od Jana Chochola a parléře Víta. Unikátní je dochované předbraní na vnější straně brány. Dnes je ve věži expozice fotografií místních fotografů.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.

Pozdně barokní zámek obdélníkového půdorysu postavený za Michnů a Vacínova v první pol. 18.st.asi na základech původní tvrze. Součást zemědělského podniku. V současnosti je opuštěný a chátrá.

Železniční most byl postaven v 70. letech 19. století a vyznačuje se tzv. příhradovou konstrukcí. Most má na obou koncích kamenné oblouky vyzděné z kvádrů. Oblouky jsou postaveny na březích říčky, železná konstrukce mezi nimi spočívá na vnitřním pilíři.

Muzeum se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel. Jsou zde k vidění jak parní lokomotivy různých kategorií a z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy či ukázky technických zařízení na železnici.

Cenný hřbitov s 430 náhrobníky, nejstarší čitelný z r. 1656–57. Založen r. 1635, rozšířen r. 1745, 1856 a 1891. Obřadní síň z poč. 20. stol. Klasicistní domek hrobníka z pol. 19. stol. Hřbitov dodnes používán.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.

Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.